Otesánek
13.03.2012 02:08
Vypravěč: Kousiček od lesa stál malý domeček, žila v něm babička a taky dědeček. Byli už staří a děti neměli, snad proto, že v domku nebylo postelí. Žili si slušně o dvojí penzi, baba vsak furt měla pitomý hemzy.
Babička: Kam jen jsem za mlada své oči dala, že jsem si takové nemehlo vzala. Kdybys byl jako chlap jen trochu solidní, tak už jsem mohla být desetkrát gravidní. Že děti nemáme, beztak je tvá vina, jen vzpomeň, jak v lese spad ti strom do klína.
Dědeček: Strom za to nemůže. Nemáme dědice jen proto, žes babo taková slepice. Aby ti za tu lež upadly panty, to máš z tý svojí koncepceanti. Pořád si chtěla mít svůj klid a pohodu, teď to chceš dohonit pět let po přechodu?
Vypravěč: A tak se staroušci celé dny přeli, až jednou křik utich, jako když střelí. To baba pěstí ťukla si na čelo, až se jí v žaludku srazilo kyselo.
Babička: Aha, už to mám, vím jak mít syna, jen když nebude tvá ruka líná. Popadni sekeru, dláto a pilu, pak padej do lesa a měj se k dílu. Tam skácej strom, statný a ztepilý, zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli.
Vypravěč: Uposlech dědeček bábina příkazu a lehce přioděn vyrazil do mrazu. Na večer pak přived divného kloučka, s tělíčkem golemka a s hlavou Součka. Kde se kdo nadál, kluk seděl za stolem a slupnul kucmoch i s novým kastrolem. Když zmizel i ubrus v tom těle neladném, tak baba zrudnula jak záře nad Kladnem.
Babička: Tohle to vytesat, co tě to napadlo, koukni se na něj, vždyť žere jak Zapadlo.
Vypravěč: Když dítku zmizela v hrtánku žehlička, babičku zklátila mozková mrtvička. Dojatý dědeček oči jí zatlačil a potom rychle zpět ke stolu přikvačil.
Vypravěč: Kousiček od lesa stál malý domeček, žila v něm babička a taky dědeček. Byli už staří a děti neměli, snad proto, že v domku nebylo postelí. Žili si slušně o dvojí penzi, baba vsak furt měla pitomý hemzy.
Babička: Kam jen jsem za mlada své oči dala, že jsem si takové nemehlo vzala. Kdybys byl jako chlap jen trochu solidní, tak už jsem mohla být desetkrát gravidní. Že děti nemáme, beztak je tvá vina, jen vzpomeň, jak v lese spad ti strom do klína.
Dědeček: Strom za to nemůže. Nemáme dědice jen proto, žes babo taková slepice. Aby ti za tu lež upadly panty, to máš z tý svojí koncepceanti. Pořád si chtěla mít svůj klid a pohodu, teď to chceš dohonit pět let po přechodu?
Vypravěč: A tak se staroušci celé dny přeli, až jednou křik utich, jako když střelí. To baba pěstí ťukla si na čelo, až se jí v žaludku srazilo kyselo.
Babička: Aha, už to mám, vím jak mít syna, jen když nebude tvá ruka líná. Popadni sekeru, dláto a pilu, pak padej do lesa a měj se k dílu. Tam skácej strom, statný a ztepilý, zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli.
Vypravěč: Uposlech dědeček bábina příkazu a lehce přioděn vyrazil do mrazu. Na večer pak přived divného kloučka, s tělíčkem golemka a s hlavou Součka. Kde se kdo nadál, kluk seděl za stolem a slupnul kucmoch i s novým kastrolem. Když zmizel i ubrus v tom těle neladném, tak baba zrudnula jak záře nad Kladnem.
Babička: Tohle to vytesat, co tě to napadlo, koukni se na něj, vždyť žere jak Zapadlo.
Vypravěč: Když dítku zmizela v hrtánku žehlička, babičku zklátila mozková mrtvička. Dojatý dědeček oči jí zatlačil a potom rychle zpět ke stolu přikvačil.
Dědeček: No to je věc až jeden žasne, co všechno dokáže to dítko krásné. Člověk by netušil, že kousek polena, zajistí v domku klid na stará kolena….
(Příspěvek od návštěvníka p486)